GEOGRAFIE MEXIKA

Pestré a temperamentní Mexiko je různorodé jak z hlediska přírody a mimořádného krajinného půvabu – vysoké hory, majestátné vulkány, hluboká jezera, neprostupná tropická džungle, vyprahlé pouště, nádherné písečné pláže, tak i kultury.

Převážnou část Mexika zaujímají hory a náhorní plošiny, téměř polovina země se nachází v nadmořské výšce nad 1500 m. V severním Mexiku převládá pokračování hor a vrchovin, typických pro západní část USA. Více než polovinu země zaujímá Centrální náhorní plošina, která je ohraničená dvěma vysokými horskými pásmy.

Na velké části severní náhorní plošiny se rozprostírá Chihuahuanská poušť, největší severoamerická poušť, vyprahlá a porostlá sporou vegetací (Chihuahua v jazyce národa Nahua znamená “suchá a písečná oblast”). Pro většinu mexických pouští jsou typické kaktusové porosty - od malých přízemních porostů až po stromovité kaktusy.

Odlehlý pouštní region je známý jako Zona del Silencio (Zóna ticha), nazývaný podle rozšířeného mýtu, že se v oblasti nemohou šířit radiové vlny. Dokonce se věří, že zde přistávají mimozemšťané. 

Přes střední Mexiko se od východu k západu táhne úchvatný sopečný horský řetěz, jehož součástí je i nejznámější a stále aktivní Popocatépetl. Ale i největší hora Mexika - Pico de Orizaba, která ční do výšky 5611 m.

Jedním z největších přírodních skvostů je národní park Barranca del Cobre (Měděný kaňon), úžasný systém velkolepých kaňonů a propastí o celkové délce kolem 1500 km. Svou hloubkou a rozsahem překonává i slavný Grand Canyon. Toto území obývají indiáni Rarámuri, žijí izolovaně v jeskyních a pod skalními převisy. Prosluli zejména výbornými běžeckými schopnostmi a tradicemi, které u nich přežívají celá staletí. Rarámuri znamená “ti, kteří běhají rychle”.